I když k nahrání a zpřístupnění fotky či videa může na internetu dojít během chvíle a zpravidla bez velkých nákladů, v případě sporu a odstranění závadného stavu už bude situace jiná. Není novinkou, že internet je plný fotek a videí, na nichž jsou osoby, které k tomu nedaly své svolení.
Jak se proti těmto zásahům do vašich práv bránit?
Tento článek Vám nabídne základní přehled toho, na co mají poškozené osoby v případě neoprávněného šíření jejich podobizny nárok. Nároků se přitom často nemusí domáhat pouze na přímých škůdcích, ale po splnění zákonných podmínek také na provozovatelích služeb informační společnosti (obvykle se bude jednat o poskytovatele hostingu).
Pozn. V uvedených příkladech nejsou původci zásahu kryti žádnou ze zákonných licencí. Pokud by se jednalo o přiměřené použití v rámci zákonných licencí, lze fotografie nebo videa užít i bez svolení dotčených osob.
# Odstranění snímku či záznamu
Příklad
Pepa vyfotí Janu a bez jejího souhlasu (nebo po odvolání souhlasu) umístí fotografii na svůj web. Janě se toto jednání nelíbí a chce fotku z webu ihned odstranit. Vyzve proto Pepu k odstranění dané fotografie. Pokud k odstranění fotografie nedojde, může se poškozená Jana obrátit na civilní soud a požadovat, aby bylo soudem Pepovi nařízeno fotografii odstranit, jelikož k jejímu zveřejnění na daném webu nedala svůj souhlas. V případě úspěchu Jany bude muset Pepa zaplatit také náklady soudního řízení.
Tento nárok má za cíl odstranit zdroj škodlivých následků neoprávněného zásahu a uvést vše do původního stavu, a to například zničením veškerých fotografií nebo obrazových záznamů ať již ve formě digitální, elektronické nebo v objektivně vnímatelné podobě. Je nutno v tomto případě zničit rovněž rozmnoženiny fotografií a obrazových záznamů.
# Zákaz jednání, které zasahuje do osobnostních práv
Příklad
Společnost A měla s osobou B smluvně ujednáno, že bude fotografie a videa, kde je zobrazována Osoba B, zpřístupňovat na svém webu do konce roku 2020. Společnost A však tento termín nerespektovala a videa zpřístupňovala dál na různých webových stránkách. Osoba B společnost A vyzvala, aby již videa protiprávně nezveřejňovala. Společnost A videa odstranila, ale po čase je zase na internet umístila. Osoba B se může obrátit na soud a požadovat, aby bylo soudem nařízeno, že Společnost A se musí zdržet jakéhokoli užívání a šíření fotografických a obrazových záznamů Osoby B.
V právní terminologii je tento nárok označován jako nárok zápůrčí. Podmínkou jeho uplatnění je, aby zásah do osobnostních práv trval nebo zde byla hrozba jeho opakování v budoucnu, jak tomu bylo v uvedeném případě. Jedná se tak o určité preventivní opatření. Bude uplatňován zvláště tehdy, pokud k zásahu došlu na internetu a hrozí jeho opakování.
# Omluva – morální zadostiučinění
Příklad
Osoba A uveřejní na svém facebookovém profilu fotografii, kde je zachycena Osoba B v nekomfortní situaci. Osoba B ke zveřejnění nedala své svolení (nebo svůj souhlas odvolala) a s vyvěšením fotky nesouhlasí. Osoba B vyzve Osobu A ke stažení fotografie a k omluvě, která má být uveřejněna na Facebooku Osoby A. Pokud Osoba A omluvu nezveřejní, je možno se jí domáhat soudně.
V případě omluvy se jedná o satisfakci morální. Může jít jak o omluvu veřejnou nebo soukromou. Pokud však k zásahu do osobnostních práv došlo veřejně, je na místě nárokovat omluvu veřejnou, nicméně není to podmínkou. V uvedeném případě by osoba mohla nárokovat i omluvu soukromou, pokud by to považovala za adekvátní řešení celé situace. Na druhou stranu, jestli by k zásahu nedošlo veřejně, nárokování veřejné omluvy by zpravidla nebylo adekvátní a soud by žalobu v rozsahu tohoto nároku zamítl.
V žalobě je potom nutno znění omluvy správně formulovat. Z textu omluvy musí být jednoznačně patrno, kdo a za co se konkrétně omlouvá. Pokud žalobu podává pouze jedna osoba, není možné, aby v textu omluvy byla i povinnost omluvit se jiným osobám nežli žalobci.
# Náhrada nemajetkové újmy – finanční zadostiučinění
Příklad
Osoba A uveřejní na svém veřejném facebookovém profilu, který sleduje přes 2000 lidí, fotografii z večírku, kde je zachycena Osoba B tancující pouze ve spodním prádle. Kromě toho, že byla fotografie zachycena a šířena bez souhlasu Osoby B, zveřejněním fotografie na Facebooku bylo také zasaženo do její cti a lidské důstojnosti. Osoba B tedy může kromě odstranění fotografie a omluvy, žádat také náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Výše finančního zadostiučinění se určuje poněkud obtížně. Je nutno přihlédnout ke všem důležitým okolnostem případu. Po jejich zhodnocení soud její výši určí podle své úvahy. Nicméně již v žalobě je nutno stanovit částku, kterou žalobce požaduje a tato částka musí být ve vztahu k zásahu přiměřená.
# Náhrada škody
Příklad
Společnost A uveřejní na svém Instagramu video zachycující osobu B v komické situaci, aniž by k tomu Osoba B dala své svolení. Toto video se stane virálním a uvidí ho široká veřejnost. Osoba B, která se věnuje práci, při které je důležité budování důvěry u zákazníků, ztratí uveřejněním a rozšířeném videa svou dobrou pověst. V důsledku toho dojde také k odlivu zákazníků Osoby B. Osoba B se může na Společnosti A domáhat náhrady škody ve formě ušlého zisku.
V případě náhrady za způsobenou majetkovou škodu se postupuje podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody. Hradí se jak skutečná škoda, tak ušlý zisk (o co by se jmění poškozené osoby navýšilo, kdyby k dané škodě nedošlo). V případech ochrany osobnosti se však bude zpravidla jednat o náhradu ušlého zisku. Například pokud v důsledku zásahu do cti a lidské důstojnosti dojde na straně poškozené osoby k hospodářské ztrátě.
# Nárok na vydání bezdůvodného obohacení
Příklad
Společnost A do své reklamy zakomponuje podobiznu Osoby B, jež je slavnou českou lyžařkou. Osoba B k tomuto nedala své svolení. Osoba B proto může krom dalších nároků po Společnosti A požadovat také vydání bezdůvodného obohacení, a to v podobě dvojnásobku odměny obvyklé za udělení souhlasu s takovým nakládáním.
V těchto případech se bude zvláště jednat o neoprávněné užití podobizny v reklamě za účelem získání vlastního prospěchu. Poškozená osoba se potom může domáhat dvojnásobku obvyklé odměny. Soud může také výši bezdůvodného obohacení přiměřeně zvýšit, je-li pro to spravedlivý důvod.
# Nárok na náhradu újmy uplatněný v trestním řízení
Příklad
Osoba A se chtěla po nevydařeném vztahu pomstít Osobě B a zveřejnila na internetu erotické snímky a videa zachycující Osobu B, která k jejich zveřejnění nedala své svolení. Osoba B podala trestné oznámení a Osoba A byla následně obžalována pro trestný čin poškození cizích práv. Osoba B se už v rámci trestního řízení může domáhat náhrady nemajetkové újmy za zásah do jejich osobnostních práv.
V určitých případech se může osoba, jež zveřejnila fotografie nebo videa bez svolení poškozeného, dopustit trestného činu (např. poškození cizích práv, porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí….). Potom má osoba, které byla trestným činem způsobena újma, postavení poškozeného a může se domáhat náhrady této újmy již v řízení trestním, kde navrhne, aby trestní soud v rozsudku uložil obžalovanému nahradit nemajetkovou újmu. Trestní soud však také může poškozeného odkázat s jeho nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení občanskoprávní, a to například z toho důvodu, že podle výsledků dokazování neplyne podklad pro vyslovení povinnosti újmu nahradit nebo bylo-li by nutno k získání takového podkladu třeba provádět další dokazování, které by podstatně protáhlo trestní řízení.
# Možnost uplatnění nároků po poskytovatelích služeb informační společnosti
Příklad
Osoba A vyfotí osobu B a bez jejího souhlasu (nebo po odvolání souhlasu) umístí fotografii na svůj web. Osoba B chce fotku ihned odstranit, vyzve proto Osobu A ke stažení dané fotografie. Osoba A však nikterak nereaguje. Kromě Osoby A se může Osoba B také v tomto případě obrátit na poskytovatele hostingu daného webu (sekundárního škůdce), informovat ho o závadném obsahu a požádat o odstranění fotografie (je zde nutno konkrétně vymezit, o kterou fotografii jde). V případě, že ani po oznámení nebude fotografie odstraněna, bude poskytovatel hostingu za zásah do osobnostních práv odpovědný. Osoba B potom může příslušného poskytovatele hostingu přímo zažalovat, jelikož ten už má informaci o tom, že je na webu fotografie umístěna protiprávně a z daného webu ji neodstranil.
Pokud k zásahu do osobnostních práv došlo na internetu, má poškozená osoba rovněž právo obrátit se na provozovatele služeb informační společnosti, tzv. ISP („internet service provider“). Mezi ISP řadíme také tu skupinu provozovatelů, jež poskytují hostingové služby. Poskytovatel hostingové služby odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, pokud mohl vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní nebo dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění těchto takovýchto informací. V případě, že poskytovatel služby vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnosti uživatele, odpovídá vždy za obsah uložených informací.
# Závěr
Poškozené osoby se mohou domáhat buď jednoho nároku, nebo více nároků současně vedle sebe. Není neobvyklé, že kvůli neoprávněnému užití záznamu se dotčená osoba domáhá současně odstranění záznamu, omluvy a náhrady nemajetkové újmy. Vždy však záleží na konkrétních okolnostech daného případu. Pokud bude poškozená osoba u soudu se svými nároky úspěšná, má právo i náhradu nákladů soudního řízení.
Pokud bylo neoprávněným uveřejněním fotky nebo videa na internetu zasaženo do Vašich osobnostních práv a potřebujete poradit s rozsahem nebo výší Vašich nároků, ozvěte se mi. Ohledně těchto typů případů je velice důležité zvážit všechny konkrétní aspekty, ať na straně škůdce, tak poškozeného. Ráda s Vámi případy zkonzultuji a poradím Vám ve Vaší konkrétní situaci.
