Institut dříve vyslovených přání stejně jako odmítnutí lékařského zákroku nebo léčby vychází z právního principu autonomie vůle, práva na sebeurčení a nedotknutelnosti integrity osobnosti. I zde platí, že povinnost lékaře léčit nestojí nad zákonem a jeho postup musí být vždy schopen obstát i z hlediska práva. Využití tohoto institutu se projevuje v situaci, kdy člověk ztratí schopnost se ke konkrétní léčbě vyjádřit a již předem vyslovil svůj souhlas či nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb. Může se např. jednat o situaci, když si pacient nepřeje, aby mu byl uměle prodlužován stav pouhého přežívání, kdy mu selžou základní funkce jeho organismu
Dříve vyslovená přání upravuje jak zákon o zdravotnických službách v § 36, tak Úmluva o lidských právech a biomedicíně v čl. 9. Platnost přání není časově omezena. Snaha o omezení zde sice byla, a to na 5 let, nicméně tento časový rozsah byl Ústavním soudem zrušen (Nález Ústavního soudu ze dne 27.11.2012, sp. zn. Pl. ÚS 1/12), a to právě s ohledem na rozpor s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně.
Co se týče formy, dříve vyslovené přání musí být dáno písemně a být opatřeno úředně ověřeným podpisem (§ 36 odst. 3 zákona o zdravotnických službách). Nicméně pacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek (§ 36 odst. 4 zák. o zdravotnických službách). Aby zdravotničtí pracovníci mohli dříve vyslovená přání pacienta respektovat, musí ho mít ho k dispozici. Lze proto odporučit, aby o tomto přání věděly i osoby blízké, aby ho v případě potřeby mohly zdravotnickému zařízení předložit.
Zákon o zdravotnických službách však také obsahuje v § 36 odst. 5 situace, kdy se dříve vyslovené přání respektovat nemusí. Je to v případě, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím; nebo pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti. Dále pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby nebo byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti.
Pokud jde o nezletilé osoby nebo osoby s omezenou svéprávností, u těch zákon uplatnění dříve vyslovených přání vyloučil.